Naše předsednictvo  CZSRU

Karel Karika

Mé kořeny jsou v Lastomíru, odkud pochází má rodina. Maminka se jmenovala Karolína Farbárová (Linka) a přistěhovali se do Ústí nad Labem v padesátých letech s babičkou a dědečkem (Karel Daduč). Měl jsem osm sourozenců a já jsem nejmladší. Narodil jsem se dne dvacátého čtvrtého měsíce října roku tisíc devět set šedesát v porodnici Ústecké nemocnice. Z porodnice jsem byl odvlečen na Královu Výšinu, dům patřil Ústeckému divadlu ke zdokonalování tanečního řemesla. Kromě mé matky mě budili mí sourozenci, kterých bylo sedm. Otec pracoval v Ústeckém divadle jako údržbář /osvětlovač a zároveň pracoval na staré tržnici, kterou pomáhal stavět v akci „Z“.

 

Maminka byla v domácnosti do mých šesti let, potom jsme pracovali/budovali všichni. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu v Teplicích a po základní vojenské službě pracoval v národním podniku Sfinx ÚL jako vedoucí dopravy. Na jaře roku 1989 mi došla trpělivost s budováním ničeho(no vlastně mě vyhodili za podporu několik vět) a začal podnikat v oboru akvaristiky.

 

V listopadu týden před sametovou revolucí jsem poprvé ochutnal chuť policejního obušku, v Teplicích při demonstraci „Chceme čistý vzduch“ od této doby se aktivně zajímám o veřejné dění v našem kraji a zapojuji se v různých aktivitách. Jsem místopředseda v občanském sdružení Rodina spolu, spoluzakladatelem Iniciativy Ústí proti hazardu, spoluzakladatelem: spolku Ústecké šrouby, iniciativy Ukliďme Ústí a jarmarků pro podporu lokálních pěstitelů, členem uskupení V Ústí neonacisty nechceme a členem spolku Hraničář, pořadatelem akcí proti prolomení limitů těžby.

 

Spoluzakladatelem Kroměřížské výzvy,Zdarmáci, Jsme PRO kraj, Společně,Pulse of Europe, Milion chvilek pro demokracii. Od roku 2006(po nástupu Matěje Stropického jsem své aktivity utlumoval) ve straně Zelených do 2018. Osmého dubna dva čtrnáct jsem se rozhodl podílet se na opravě Hraničáře. Po zvolení do funkce místostarosty MOÚ-město v roce 2014 za hnutí Pro! Ústí jsem ukončil všechny podnikatelské hlouposti a začal se plně věnovat veřejnému zájmu.

 

Nesnesu: iracionalitu, socialismus, informace k zapamatování, plýtvání, vařené vejce, nedůvodné zákazy, zasahování státu do mého života, lidi zblblí strachem, úvahy o smyslu života, aterosklerózu a tisíce dalších věcí, které mě vždycky tak naštvou, že to na mě hned každý pozná.  

Karel Karika

Jozef Miker

Narodil jsem se 30.9.1965 v Sobrance na východním Slovensku. Tam jsem také nastoupil do základní školy. V roce1978 jsme se přestěhovali do Teplic. Kde jsem ukončil ZŠ a nastoupil na sou shd_-shr obor mechanik opravář pro stroje a zařízení důlní stroje a velkostroje studium jsem zakončil s maturitou z technických předmětů.

 

Po vyučení jsem nastoupil na šachtu Doly Bílina, jako zámečník velkostroje hydraulikar. V září 85jsem narukoval na vojnu k průzkumnemu a vysadkovemu praporu v Chebu. Po zvs jsem se vrátil zpět na šachtu, kde jsem v R. 2015 musel že zdravotních důvodů práci ukončit.

 

Nyní jse v plném invalidním důchodu. S aktivizmem jsem se setkal poprvé v R. 88,kdy jsem roznasel několik vět od charty 77.od roku 92 kdy Teplicemi pochodovaly a ohrožoval Romy nackove jsem se zapojil do boje proti neonacismu a za lidská práva od té doby do dnešního dne za to bojují. K mim aktivitám patří také sociální spravedlnost.. Žijí v Teplicích s družkou s kterou mám 3 děti…

61596407_1091825851001061_64367803931683

Juraj Benčík

JURAJ BENČÍK ml. – herec, mím, pedagóg a clown Cirque du Soleil Slovenský herec, mím a pedagóg. Viac ako 40 rokov sa venuje divadelnej tvorbe, z toho viac ako 30 rokov profesionálne. Má za sebou ako herec viac ako 50 divadelných postáv, vo viac ako štyridsiatich divadelných inscenáciách a svoje herecké umenie predviedol vo viac ako 30 krajinách sveta. Je autorom 15 autorských divadelných inscenácií, ktoré napísal ako autor scenára a inscenoval ako režisér. Celkovo má na svojom konte viac ako 30 divadelných réžií, ako televízny scenárista a dramaturg vytvoril viac ako 120 televíznych scenárov, publicistických, reklamných a krátkych dokumentárnych filmov, prepožičal doteraz svoj hlas viac ako 300 postavám v dabingu a moderoval viac ako 600 podujatí. Takmer 30 rokov sa profesionálne venuje aj výchove a vzdelávaniu v oblasti dramatického umenia. Juraj Benčík ml. sa narodil v rodine svetovo úspešného atletického trénera Juraja Benčíka st., ktorý priviedol k olympijskému zlatu slovenského chodca Jozefa Pribilinca, objavil a jedenásť rokov viedol olympijského víťaza Mateja Tótha a publicistky, žurnalistky a pedagogičky Evy Benčíkovej. Detstvo a mladosť prežil v Banskej Bystrici, kde od útleho veku pôsobil v rôznych amatérskych súboroch a venoval sa rôznym umeleckým aktivitám. Folklórnemu tancu, divadlu, hudbe, výtvarnému umeniu, účinkoval v rozhlasových inscenáciách krajovej redakcie Slovenského rozhlasu a v dabingovom štúdiu Slovenskej televízie v Banskej Bystrici. Po úspešnom absolvovaní Vysokej školy múzických umení v Bratislave nastúpil v roku 1989 do divadla v Martine ako herec.

 

V roku 1992 prijal pozvanie viesť činohru Divadla Jozefa Gregora Tajovského vo Zvolene ako jej umelecký šéf, kde sa mu podarilo úspešne odčleniť činohru divadla od opery v Banskej Bystrici. Odtiaľ nastúpil do zamestnania v banskobystrickom bábkovom divadle Na Rázcestí, kde pôsobil ako bábkoherec a založil, organizačne, umelecky a pedagogicky viedol divadelné štúdio mladých. V tom čase začal pedagogicky pôsobiť aj na stredných a základných školách. Po roku 1994 a po presídlení do Hlavného mesta Slovenska, Bratislavy, vytvoril ako herec, autor a režisér niekoľko inscenácii v divadle/škole Ludus. Po úspešnom konkurze nastúpil v roku 1996 do angažmán v novovytvorenom súbore pantomímy svetoznámeho míma Milana Sládka v divadle Aréna. Stal sa jeho blízkym spolupracovníkom. Pod Sládkovým vedením vytvoril v divadle Aréna postavu Kassander v inscenácii Grand Pierrot venovanej odkazu Jeana Gasparda Debureaua, účinkoval v slávnej Sládkovej bábkovej inscenácii Figarova svadba a pôsobil v divadle aj v organizačnej funkcii ako asistent riaditeľa.

 

Precestoval so Sládkom a jeho inscenáciami pantomím takmer celú Európu a pôsobil v divadle ako herec až do roku 2000. Ich pracovné cesty sa neskôr zišli v roku 2006 vo Viedni. V roku 1999 nastúpil do zamestnania v TV Markíza, kde najprv pôsobil ako moderátor a redaktor relácií Teleráno a Doma s Markízou a neskôr aj ako scenárista a dramaturg. Z televízie odišiel po vstupe jej majiteľa Pavla Ruska do politického života, pretože sa to podľa neho nezlučovalo s etikou nezávislého média, ako nestranného kontrolóra politických procesov. Od roku 2002 pôsobí prevažne ako umelec v slobodnom povolaní. Medzi rokmi 2000 a 2006 vystupoval Juraj Benčík aj ako mím v galaprograme luxusnej výletnej turistickej lode PRIMADONA, plaviacej sa po Dunaji z nemeckého Passau do maďarskej Budapešti a späť. Neskôr, v letnej sezóne, uvádzal pravidelne svoj sólový pantomimický program pre turistov z rôznych krajín sveta v centre Bratislavy a v Studiu Rubín v Prahe. V roku 2003 vytvoril svoju prvú, sólovú didaktickú, interaktívnu, divadelnú inscenáciu o pantomíme s bábkou pre rodiny s deťmi Kapitán Pantho a papagáj Mimo (v súčasnosti uvádzaná pod názvom O nenažranom papagájovi). V roku 2004 sa mu dostalo veľkej cti reprezentovať Slovensko pri príležitosti oficiálnych osláv vstupu krajiny do Európskej únie a 1. mája vystúpil v rámci festivalu Kulturjahr der Zehn na Parizzer Platzi v Berlíne pred Brandenburskou bránou so svojou pantomímou Vyhnanie z raja, vytvorenou na motívy Beethovenovej Ódy na radosť a prvej knihy Biblie Genesis.

 

V novembri 2005 Milan Sládek angažoval Juraja Benčíka do medzinárodného projektu rekonštrukcie celovečernej skupinovej pantomímy Wolfganga Amadea Mozarta KV 446 Pantomime v inscenácii Pantalon und Columbine, ktorú s podporou mesta Viedeň realizovalo Sládkovo Pantomimen Theater Koeln am Rhein v spolupráci s Forum Theater Schwechat pri príležitosti 250. výročia narodenia skladateľa v rámci festivalu Mozartjahr. Inscenácia mala svoju premiéru koncom júna 2006 vo viedenskom Jugendstill Theater a potom viac ako 70 repríz v Nemecku, Švajčiarsku a v Rakúsku. V trom istom období sa Juraj Benčík začal venovať veľmi intenzívne pedagogickému pôsobeniu a managementu v oblasti kultúry a umenia. Bol poverený vedením Divadla Ludus a pracoval ako šéfredaktor a vedúci dramaturg v redakcii Ranného magazínu STV. V máji 2007 Juraj Benčík úspešne absolvoval konkurz do svetoznámeho Cirque du Soleil, kde bol zaradený do databázy potenciálnych spolupracovníkov a začal prijímať pozvania na videocastingy do konkrétnych inscenácii Cirkusu a na konkrétne role. Najprv to bola v roku 2008 výzva na postavu Diabla v inscenácii KA a neskôr, v roku 2009 výzva do castingu na postavu Sergant Pepper v inscenacii Beatles Love.

 

V oboch týchto castingoch si však Cirque du Soleil vybral iného kandidáta. Súbežne inicioval Juraj Benčík vznik Štúdia pantomímy pri Divadle a.ha v Bratislave. V štúdiu inscenoval spolu so svojimi kolegami prvú autorskú, skupinovú pantomimickú inscenáciu Cirkus Insect a dva autorské, sólové projekty pre študentov stredných a vysokých škôl: Pantomimárium a DeuSEXmachina. Usporiadal množstvo workshopov a zúčastnil sa s inscenáciami študia ako jeho vedúci na festivaloch Fringe v Prahe a Na prknech, dlažbě a trávě v Brne. Doteraz najprestížnejším sólovým vystúpením Juraja Benčíka bolo desať repríz jeho inscenácie Kapitán Pantho a papagáj Mimo, ktoré odohral počas prvého ročníka medzinárodného festivalu EUROKIDS 2008 v USA. Dostalo sa mu cti otvárať celý festival na scéne Millenium Stage v jednom z najprestížnejších kultúrnych stánkov Spojených štátov - Kenedy Culture Centre vo Washingtone DC Od mája 2010 do januára 2012 získal Juraj Benčík ako prvý a doteraz jediný slovenský herec kontrakt na pozícii clown v najväčšom a najúspešnejšom svetovom divadelnom Cirque du Soleil, ktorý sídli v kanadskom Quebecu v meste Montreal.

 

Tam absolvoval dvojmesačný výcvik, počas ktorého sa naučil text dvoch rolí v angličtine, v ruštine, vo francúzštine a v nemčine, zvládol hru na suzaphone a na pohároch i chôdzu po lane dolu hlavou. Ušili mu na mieru nádherný rokokový kostým bieleho klauna, sivý kostým snívajúceho klauna a naučili ho, ako sa má pred vystúpením na obe role nalíčiť. Po úspešnom absolvovaní výcviku nastúpil ako predstaviteľ postavy White clown a back up (alternant) hlavnej postavy Dreamer clown-Mauro do inscenácie Corteo, ktorá sa práve nachádzala v Petrohrade. S touto putovnou produkciou navštívil potom Juraj Benčík ruské mestá Kazaň a Moskva, európske metropoly Brusel, Viedeň, Madrid a španielske letoviská Valenciu, Alicante a Sevillu. Svoje turné so Cirque du Soleil zavŕšil trojmesačným účinkovaním v Paríži. Počas trvania kontraktu zahral Juraj Benčík viac ako 600 repríz inscenácie Corteo spolu pre takmer 1,5 milióna divákov. Od návratu do vlasti Juraj Benčík opäť pôsobí ako umelec na voľnej nohe a pedagóg. Spolupracoval s Činohrou a s Operou SND v Bratislave. Na Univerzite Konštantína filozofa v Nitre mu v rámci projektu Vzdelávanie divadlom vyšla vysokoškolská učebnica Malá škola “pantomíma “– metodika výučby pantomímy a tvorby pohybového divadla. V roku 2013 viedol, ako doteraz jediný lektor zo Slovenska, medzinárodný workshop na 15. svetovom festivale divadla v Monacu a mnoho iných workshopov na mnohých ďalších zahraničných festivaloch. V roku 2014 nakrútil postavu nemého herca stredovekej kočovnej divadelnej družiny v slovenskom rozprávkovom filme Láska na vlásku a počas letnej sezóny 2014 účinkoval vo viac ako 50 reprízach pre viac ako 4000 pasažierov v zážitkovom interaktívnom divadelnom projekte Pirátska loď na výletnej lodi Mária na Liptovskej Mare.

 

Spolu s prvou školou nového cirkusu na Slovensku CirKusKus vytvoril Interaktívnu inscenáciu pre rodiny s deťmi inšpirovanú poznatkami z práce v Cirque du Soleil Skús Cirkus a po skúsenostiach z letnej práce na výletnej lodi inscenáciu pre žiakov základných škôl Krajina Pirátov. Od januára 2015 do januára 2019 bol umeleckým riaditeľom súkromného Dívadla Komika v Prešove kde v rokoch 2015 až 2017 učil na Súkromnom konzervatóriu Dezidera Kardoša pantomímu a tvorbu bábkového divadla. V tom čase reprezentoval svojimi sólovými pantomímami Slovensko na prestížnom veľtrhu EXPO 2015 v talianskom Miláne a roku 2016 vytvoril ako spolupracovník umeleckého šéfa baletu Štátneho divadla Košice Ondra Šotha pantomimické výstupy grotesiek v jeho autorskej inscenácií Charlie Chaplin. V roku 2018 pôsobil ako blízky spolupracovník divadla Malá scéna v Bratislave, kde vytvoril v inscenácii hry bratov Čapkovcov Zo života hmyzu v réžii Antona Korenčiho postavu Tuláka, za ktorú získal cenu Literárneho fondu. Spolupracoval s režisérom Jakubom Nvotom na inscenácii cirkusovej adaptácie klasického textu Václava Vančuru Rozmarné léto v Národním divadle v Brne.

 

Ako asistent réžie sa spolupodieľal na vytvorení autorskej pantomimickej inscenácie Milana Sládka Dubčekova jar v Štátnej opere v Banskej Bystrici. Do leta 2020 žil a pôsobil v meste svojho trvalého bydliska v Martine, kde bol zamestnaný ako učiteľ tvorivej dramatiky na Strednej odbornej pedagogickej škole v Turčianskych Tepliciach, venoval sa pedagogike v oblasti divadla, dramatickej výchovy a komunikačných zručností. Divadelnému umeniu sa ako autor, režisér a inscenátor venoval v autorskej javiskovej tvorbe rôznych žánrov – činohra, pantomíma a bábkové divadlo, v amatérskej, aj v profesionálnej sfére a vystupoval so svojimi sólovými pantomímami na rôznych podujatiach doma i v zahraničí. Najprestížnejším z nich bol medzinárodný, svetový Festival regiónov vo francúzskom Lyone v septembri 2019 . V spolupráci s košickou produkčnou agentúrou Comunique s.r.o. a americkou ROVIO Entertainment Ltd. vytvoril ako autor scenára a režisér, pôvodnú, autorskú ľadovú show Angry Birds on Ice, ktorá mala premiéru 1.2. 2020 v Košiciach. Od leta 2020 pôsobí ako riaditeľ Domu kultúry Lúky v Bratislavskej Petržalke.

107306997_654018881858489_26309711866941

Viliam Patai

Jmenuji se Viliam Patai narozený 12.06.1972 na Slovensku v Michalovcich, kde jsem navštěvoval 1. základnu skolu T.J Moussona ,po skončení základní školy jsem vystudoval středně strojarske učiliště kde jsem studoval 4 roky, po absolvování studia jsem pracoval v MEZ Michalovce, jako strojní zámečník na investiční dílně, bylo to v dobách rozpadá komunismu, takže nakonec jsem o práci přišel jelikož zrušili podnik, až do svých 27 let jsem byl bez práce, takže my nezbylo nic jiného než si hledat práci v zahraničí, takže jsem pracoval nějakou dobu ve velký Británie, ale pak jsem se oženil, vzal jsem si Česku romského původu, z Prahy kde jsem i zakotvil, a našel práci jako pokladník v tescu které právě otevřely v Praze v Letňanech, kde jsem pracoval asi 3 roky dale jsem přestoupil do Dopravních podniků města Prahy kde pracují jako řidič autobusu ,a pracují tam dodnes což je už 14 let, tohle je můj profesní životopis, můj rodinný životopis se skládá z manželky a dcery, kterou jsem vedl ke vzdělání, a nakonec to přineslo svoje ovoce a dělá my velkou radost, přijali ji na univerzitu do Velký Británie ,.Sory ale nedalo my to abych se nepochlubil, žijeme na okraji Prahy ve svém domě, manželka pracuje jako kuchařka ve škole a je taky členem Romské unie, to je asi tak v podstatě vše,.děkují za tu možnost být u úspěchu naší Československé Romské unie jako místopředseda ,doufám že důvěru ve mně kterou jste vložili ,nezklamu, a děkuji za tu možnost.

patai.JPG

Československá romská unie

"POMÁHAME MENŠINÁM Z CHUDOBY A ZBLIŽOVÁNÍ VĚTŠINY S MENŠINOU"
  • w-facebook

FACEBOOK

Velká Hradební 

Ústí, Ústecký Kraj, Czech Republic​

40001

OTEVÍRACÍ DOBA

Naši dobrovolníci jsou k dispozici většinu pracovních dnů.

PONDĚLÍ - PÁTEK

09:00 - 17:30

ADRESA

+420603443852

TELEFONNÍ LINKA

TRASPARENTNÍ ÚČET